Jedná se o model vlastnictví luxusního aktiva v našem případě rezidenční nebo lifestylové nemovitosti, kdy jsou podíly prodány jednotlivým společníkům, kteří sdílejí výhody vlastnictví předmětné nemovitosti, jako je právo užívání, sdílení příjmů a prioritní přístup.

Tento flexibilní model vlastnictví nemovitosti pochází z počátku 90.let, kdy si v americkém lyžařském středisku Rocky Mountains developerské společnosti začaly uvědomovat, že vlastníci již nechtějí kupovat drahé apartmány a domy, které by používali jen několik týdnů ročně.

Další motivací pro volbu podílového vlastnictví byla samozřejmě i schopnost sdílet náklady na údržbu a správu nemovitosti. Základní podmínky tohoto modelu jsou v detailu za pomoci správcovské společnosti dohodnuta ještě před zakoupením nemovitosti:

Každému majiteli je tak zaručen předepsaných rozsah užívání majetku při dodržování sjednaných pravidel. Naším cílem bylo vyvinout sofistikovaná schémata alokace využití nemovitosti, s cílem co nejvíce se přiblížit výhodám a flexibilitě individuálního vlastnictví.

Pokud tedy majitelé podílu chtějí nemovitost využívat, musí ctít dlouhodobý harmonogram přidělených termínů, nebo si mohou naplánovat pobyt prostřednictvím správcovské společnosti v méně atraktivních obdobích turistické sezóny, která nejsou v určitém rozsahu součástí fixních schémat alokace využití. Nevyžaduje se, aby vlastníci podílu využívali celý svůj přidělený čas výhradně sami, mohou jej poskytnout rodinným příslušníkům, přátelům, obchodním partnerům nebo dokonce i zaměstnancům své firmy.

Je naším prioritním zájmem, aby naši podílový vlastníci měli v budoucnu možnost vyměnit si pobyt s jiným podílovým vlastníkem, a to nejen předmětném nemovitosti, ale i podílovým vlastníkem zcela jiné nemovitosti. Aby pak podílový vlastník s procentním podílem na nemovitosti v Alpách měl možnost trávit volný čas v apartmánu na pobřeží jižní Francie.

Tento atraktivní doplňkový benefit podílového vlastnictví ve většině případů nemají k dispozici individuální vlastníci rezidenčních nemovitostí, protože individuální vlastnictví potlačuje v majiteli ochotu svůj majetek sdílet s třetí osobou.

Podobným modelem je „Timeshare“, což je časově omezené dlouhodobé užívání vybrané nemovitosti, kde základní rozdíl mezi podílovým vlastnictvím a Timeshare je v tom, že při podílovém vlastnictví si investor kupuje nemovitý majetek, kdežto při Timeshare pouze časově omezené právo užívání nemovitosti.

Navíc v případě podílového vlastnictví roste hodnota podílu v souladu s růstem hodnoty nemovitosti, kdežto v případě Timeshare hodnota investice vždy klesá v souladu s rozsahem vyčerpaných termínů využívání nemovitosti.